Nevím, jak dobře jste na tom s vlastní vůlí vy, nicméně já bych se zabít nedokázala. Asi jsem příliš velký slaboch, mé odhodlání nikdy nedošlo dál než k sebelítosti. Přes to všechno – ano, některé mé úvahy vedly k myšlenkám na sebevraždu. Ostatně tak to většinou u pubertálních ztroskotanců bývá.
Jistě, přemýšlela jsem nad sebevraždami, ale mohu již předem říci, že všechny mé úvahy nakonec vedly pouze k přesvědčení, že existuje milion důvodů, proč to nedělat. Napadlo někdy někoho z vás, jaký šílený nepořádek se s tím nadělá? Kolik lidí to obtěžuje? Jaké je s tím papírování? Co kdybyste zkusili nejdříve myslet na lidi kolem a až poté na to, jak je váš život krutý? Co s tím nadělá chudák pohřebák, když musí uklízet všechnu tu krev po těch, jež se tak ochotně podřezali? Jak on k tomu přijde?
Nabízí se tedy otázka – lze se vůbec zabít tak, aby to neobtěžovalo okolní svět? Aby to nenarušilo jeho chod? Může člověk odejít vlastní cestou aniž by u toho zkřížil cesty ostatních? Pomineme všechny příbuzné, známé a přátele – kdybyste nějaké měli, pravděpodobně byste se nezabíjeli. Ale zkusme si představit následující situaci: chcete se zabít, protože vás život omrzel. Chcete opravdu hodně umřít a chcete to udělat důkladně. Rozhodnete se skočit pod vlak. Velmi efektivní – mimochodem. Jenže vlak je v osm ráno plný nervózních a zaneprázdněných lidí. Každý někam jede. A v tom vlaku shodou náhod cestuje třeba i nějaký nebohý student. Jede asi ke zkoušce, na kterou se učil celou noc. Vlak má dvě hodiny zpoždění, protože museli seškrabat nějakého magora z kolejí. Student přijede pozdě a vyrazí ho ze školy. Výborně. Svou sebevraždou jste zničili život nadějnému lékaři, právníkovi nebo matematikovi. (Ten poslední příklad neberte zase tak moc vážně, všichni víme, jak to s těmi počítálky je.)
Představte si jinou situaci: stále se chcete zabít. Nechcete však působit nepříjemnosti Českým drahám (ne, že by to zpoždění bylo nějak neobvyklé), tak se rozhodnete zabít skokem pod auto. Jasně, hopsněte si pod nějaký fajnový model – třeba pod Land Rover, ať je to pořádně, když už to jednou děláte. Ale toho řidiče kvůli vám zavřou, protože někdo to přece zavinit musel a vy, jakožto mrtvola, budete spíše litováni než obviňováni. Skákání je vůbec idiotský způsob sebevraždy. Neříkám, že si neužijete ten krátký let, ale věřte mi, pak už vám to bude jedno. Jen svědkům to moc jedno nebude. Je to ohavná podívaná. Ani z mostu nedoporučuji skákat, dělá se tím zbytečný svinčík. Obdobně je to s útesy, skalami a paneláky. Prostě – skákání ne.
Dost nepořádku a hluku nadělají i střelné zbraně. Taky je dobré přemýšlet nad ekologickou stránkou věci. Zbraně se musí evidovat. Je s tím dost papírování, takže doporučuji nestřílet se, chráníte naše lesy. Relativně nevinnými se mohou zdát oběšení, udušení a utopení. Ale ty mrtvoly… Viděli jste je někdy? Strašný pohled. Když už zemřít, tak důstojně. Aťo to má nějakou úroveň. Třeba když se otrávíte – to je z vás většinou docela hezká, konzervovaná mrtvola.
Ale také u otravy je nutné myslet na prostředky. Bylo by velice nemilé, kdyby měl nějaké nepříjemnosti výrobce nejrůznějších pilulek, medikamentů, prášků, léčiv, bonbonů, mastiček, čistících prostředků, motorových kapalin, či leštidel na boty. Ono by se tam pak ve složení nebo návodu k použití našlo několik nesrovnalostí a pomocí právních kliček (a obezliček) by to dopadlo nehoráznou mediální ostudou a ohromnou pokutou. Radím vám tedy, vezměte si atlas rostlin, běžte do lesa a natrhejte si třeba směsku konvalinek a rulíku zlomocného. Nebo bolehlav. A vezměte si toho radši víc – pro jistotu. Nikdo není víc za blbce než člověk, který se ani neumí zabít, když už se k tomu jednou odhodlal.
Tak mne napadlo, že by bylo stejně nejlepší, kdybyste si předem vykopali nějakou jámu, lehli si vedle ní a v poklidu si zbaštili salát. To já jen tak – aby s vámi neměli zbytečnou cestu na krchov. Nemyslete si, že jsou z toho všichni odvaření, když se s vámi mají tahat. Všechno stojí čas a peníze. Což mi připomíná – nechte vedle sebe alespoň bůra, ať nepřijde zkrátka ten, co vás bude do té jámy muset zahrabat.
PS: A ať vás ani nenapadne nechat se sežrat. To zvíře by si moc nepochutnalo a stejně by ho utratili. Jako sebevražda je to největší blbost.
