Je mi líto, přátelé. Přestože jsem opravdu chtěla dodržet, co jsem slíbila a psát každý den, nedovoluje mi to můj časový plán. Rebelské rozhodnutí drze se vymanit z koloběhu běžného života a bojovat proti času se ukázalo značně nezvladatelným. Ono naškrábat něco – to je raz dva. Ale opsat to do srozumitelné podoby, to chvilku trvá. Proto se vám omlouvám, milí čtenáři, především tomu báječnému člověku, který mi nedávno řekl, že je to docela dobré čtení do vlaku. Vím, není to tak dobré jako Eragon, ale zlepším se, slibuji.

Pokud mne také čtete ráno ve vlaku, vážně se omlouvám a pokusím se Vám nabídnout nějakou rozumnou alternativu. Zavedu rubriku „Knihovnička“, kde si budete moci vybrat něco hezkého na čtení. Dám Vám nějaké tipy na knihy, které mne zaujaly a které teoreticky stojí za přečtení. Psát budu též. Ale už ne tak často. Pokusím se alespoň jednou za týden něco stvořit. Ale znáte mne – berte to tak plus mínus půl roku.