Dnes ráno jsem zase vstala o malinko později. Nejdříve jsem si spálila jazyk o kávu, když jsem si uvědomila, jak je horká, tak jsem se s ní důkladně polila. Zase jsem nestihla autobus, zapomněla jsem doma úkol do češtiny, v matematice se psal test, který jsem nezvládla, a odpoledne jsem ztratila oblíbenou sponku. Teď tu vyjmenovávám seznam hrůz, které se někdy stanou holt každému. Někomu jednou za život, někomu každý týden. Je to vina naše či nikoliv? Je to tím, jak jsme se vyspali? Nebo jsou prostě dny, kdy je lepší nevstávat z postele?

Možné je vše. Nikdo pravou příčinu neví. Rozhodně ji také nikdo nehledá u sebe. Až zoufale často se člověk snaží svalit vinu na něco jiného. Tím si však moc nepomůžeme. Většinou si za všechno můžeme sami už jen tím, že řekneme, že nám dneska nic nejde – a ono to pak také nejde. Vyhledáváním příčiny zajistíme, že bude mít důsledek. Jinými slovy – není-li příčina, není důsledek. A protože máme příčinu („Špatně jsem se vyspal.“), máme i důsledek (nic se nám nedaří). Nehloupější příčinou je v tomto případě datum opředené jistou tradicí, jenž předpovídá nám všem špatný den – pátek 13.

Abych se dozvěděla něco o této pověře a nekecala vám, milí čtenáři, nějaké nesmysly, zavítala jsem na všemi oblíbenou Wikipedii. Ta spousta zajímavých informací mne přivedla až do knihovny, kde jsem si pročetla pár moudrých knih a teď tedy představím výsledky svého bádání. Pište si poznámky, nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Mohli bychom hledat již v počátcích křesťanské víry – Velký pátek. Všichni víme, byl ukřižován Ježíš Kristus. Kde se vzala ta třináctka? Odpovědí nám je Jidáš – tedy třináctý člověk při Poslední večeři. Zradil Ježíše a tak dále, a tak dále. Takhle pátek 13. vysvětlují však jen některé zdroje. Dále se spekuluje o pátku 13. 10. 1307, který se stal osudným mnoha templářům. Filip IV. Sličný s nimi učinil (lidově řečeno) krátký proces. Od té doby se stal pátek 13 pro templáře trnem v patě.

O historii se toho moc dalšího nedozvíte. Co mne však velice pobavilo, byly výsledky hledání na internetu. Já mám ráda černý humor. Hasiči pravděpodobně taky, protože vyhlásili pátek 13. Dnem požární bezpečnosti. Ironií je, že hned pod tímto oznámením byl zveřejněn článek s titulkem „Při srážce aut u Kladna uhořeli dva lidé.“ V médiích je tento bubák vůbec hodně zneužíván. Pád na německé burze (1925), pánové Škárka a Bárta, všechny tragédie na silnicích. Myslím, že novináři moc nehledí na to, že tragické nehody se prostě dějí, i když v kalendáři není zrovna třináctka. Třeba mají paraskavedekatriafobii nebo také friggatriskaidekafobii. (Ano, zkopírovala jsem to z Wikipedie, protože to nedokážu ani přečíst. Tato dvě nechutná slova jsou výrazy pro chorobnou obavu z pátku třináctého.)

Závěrem bych chtěla apelovat na všechny okolo. Pátek třináctého je jen další obyčejný den. Stanou se stejné věci jako každý jiný obyčejný den. To, že je budete připisovat zrovna tomu určitému datu v kalendáři, na nich nic nezmění. Je to jen další z dnů, kdy je lepší nevstávat z postele.