Toto je úvodní torzo, které jsem napsala hlavně pro 8.A. Některé (velmi šikovné) žáky jsem trošku potrápila, a tak mi napsali nejrůznější pokračování. Je tam pár moc zajímavých kousků, určitě si je přečtěte.

Zdvihla lžíci a zamyšleně ji ponořila do teplého mléka v misce. Velice opatrně přisypala směs obilovin a sušeného ovoce. Postavila krabici. Na pár vteřin se zamyslela. Kulisu takovému okamžiku soukromé meditace v malém městském bytě dělalo ticho, které ještě více zdůrazňoval zkreslený a utlumený hluk rušné ulice. To ticho v bytě bylo přerušeno mlaskavým zvukem bobtnajících cereálií. Zavrtěla hlavou a lžící začala lovit müsli z misky. Cinkání kovu o sklo se neslo bytem a rozléhalo se. Tvořilo jakousi píseň smutku a osamění, ale ta zůstala zcela nepovšimnuta. Zpívala ji jen lžička, které přizvukovala skleněná miska bez broušení, bez vzoru.

Na chodbě domu bylo slyšet cvaknutí zámku, bouchnutí dveří a cinkání klíčů. Dívka o několik minut později vyšla ven, na ulici. Přestože byl červen na začátku teplého léta slibující nádherná teplá rána, teď se zatáhlo a začalo pršet.. Sluneční paprsky se jen marně draly skrz oponu z těžkých šedých mraků. Neváhala, z tašky vytáhla deštník, rozevřela jej a pospíchala dolů ulicí.