Jako představitelka skupiny žen bych neměla mluvit o našich slabostech a nešvarech – to nám nedělám moc pěknou reklamu. Jenže, jak známo, holých i oblečených fakt o ženách je fakt hodně. Některá jsou pravdivá, ale omylů, polopravd a mýtů je víc než dost. Jistě mohu říci, že vím, o čem mluvím, protože jsem si všechno užila, jak se říká, na vlastní kůži. Nic z toho prožitého nepopírám, doufám, že si to dobře uvědomuji, a proto o tom také chci referovat. Nezapomeňte mi oponovat a podělit se o své zážitky. Já alespoň pochopím, jak moc to s námi ženami máte vy, muži, těžké.

Věčně nespokojená stvoření, jenž si tak úpěnlivě a tvrdošíjně stojí za svými názory, často přivádí do rozpaků své okolí otázkami, které nemají jednoznačné odpovědi. Většinou je „ano“ i „ne“ špatně za všech okolností. Odpovídá-li toto stvoření rádoby něžného pohlaví „ano“ či „ne“ nikdy to neznamená „ano“ nebo „ne“. Nerozhodnost a nedůvěra podporují syndrom „Já jsem ti to říkala.“, který žena použije při libovolné příležitosti. Ať už k obraně či k útoku – tato zbraň má bohatou škálu využití.

Problém je v tom, že žena nikdy nevěří ani sama sobě. Neustále podléhá svým vlastním touhám a emocím. Neboť si také leccos pamatuje (z velké části všechno nedůležité), dokáže zaznamenat především špatné zkušenosti. A z bezpečnostních důvodů, které chápe jen ona sama, hledá všechno nejhorší v jakékoli situaci. Od ženy očekávejte vždy tu nejnepravděpodobnější z možných reakcí. A zvykněte si na to, že něco prostě nepochopíte. Třeba tenhle článek.

Neostýchám se přiznat, že kdybych byla muž a měla doma třeba takovou ženskou jako jsem já, tak bych taky občas nejradši utekla do bezpečí zakouřeného lokálu nebo na fotbal. Nebo na ryby. Život s ženou je velkým dobrodružstvím, skokem do emocionálně labilní propasti, stoupáním na osmitisícovku a Bůh ví, čím ještě.

S většinou ženských se prostě nedá vydržet. Víte, nemusíte nás, ženy, chápat. Stačí nás tolerovat. A naučit se nás vnímat nebo nevnímat. Obé se někdy může hodit. A taky zcela chápu narůstající počet homosexuálů a vlků samotářů. Ženské jsou čím dál horší.

„Ano, miláčku. Skutečně je mi to jedno. Dělej si, co chceš.“